Závěrečný koncert
Štěpán Filípek Quartet
Program
Joseph Haydn: Smyčcový kvartet g moll, Op. 74/3 „Jezdecký“
Allegro
Largo assai
Menuetto (Allegretto)
Finale (Allegro con brio)
Josef Suk: Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“, Op. 35a
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 12 F dur, Op. 96 „Americký“
Allegro ma non troppo
Lento
Molto vivace
Finale, Vivace ma non troppo
Štěpán Filípek Quartet:
Hana Jasanská – 1. housle
Tereza Kéryová – 2. housle
Ariana Suleiman Shakh – viola
Štěpán Filípek – violoncello
Myšlenka na zformování souboru Štěpán Filípek Quartet vznikla na podzim roku 2024. Hlavním cílem ansámblu je virtuózní interpretace krásných skladeb komorní hudby od baroka po současnost a jejich představení širší veřejnosti na českých i zahraničních hudebních festivalech. V současné sestavě toto klasické smyčcové kvarteto vystupuje od letních měsíců tohoto roku, kdy jej posílila mladá první houslistka Hana Jasanská.
Rakouský kompoziční fenomén Joseph Haydn (1732-1809) bývá pro svůj stylotvorný vliv na klasickou hudbu celé Evropy (zejména žánry symfonie, smyčcového kvarteta a klavírního tria) přezdíván „Táta muzikantů“. Většinu svého produktivního života strávil Haydn jako kapelník na dvoře nejbohatšího uherského rodu, knížecí rodiny Esterházyů. Po skončení dlouholeté služby byl Haydn pozván jako svobodný umělec do Londýna, kde strávil s přestávkou dvě velmi kompozičně i interpretačně plodná období. Dva sety celkem šesti smyčcových kvartet opusů 71 a 74, byly napsány roku 1793, podle dostupných zdrojů ve Vídni, někdy v době mezi prvním a druhým pobytem Haydna v Londýně. Jejich vznik inicioval uherský šlechtic Anton Georg Apponyi, po němž jsou oba sety také nazývány. Přízvisko „Jezdecký“ u Smyčcového kvarteta g moll, Op. 74/3 vzniklo díky efektní a energické finálové větě.
Jeden ze žáků Antonína Dvořáka Josef Suk (1874-1935) je vnímán jako výrazný reprezentant české postromantické tvorby. Zároveň je skladatelem přelomovým, který ve svém díle předznamenal nástup modernismu. Do dnešních dnů jsou jeho skladby v repertoáru světových orchestrů (zejména Symfonie „Asrael“ a Symfonická báseň Zrání). Byl také skvělým houslistou a dlouholetým členem Českého kvarteta. Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“, Op. 35a byla napsána roku 1914 a právě České kvarteto ji téhož roku premiérově uvedlo. V těžkých časech 1. světové války, kdy tisíce čechů odcházelo na frontu se Meditace stala určitým symbolem českého národního cítění. Hluboké emoce ve spojení se spiritualitou, které v sobě tato skladba nese nese, jí dávají nadčasový rozměr.
Ze světového hlediska je patrně nejproslulejším českým skladatelem Antonín Dvořák (1841-1904). V mládí studoval na pražské Varhanické škole a později byl jako violista v angažmá Orchestru Prozatímního (Národního) divadla. Průlomem ve Dvořákově skladatelské kariéře byla smlouva s nakladatelstvím Simrock a následné vydání Slovanských tanců. Jeho rozsáhlé dílo čítá kromě jiného devět symfonií (nejznámější Symfonie č. 9 „Z Nového světa“) a deset oper (např. slavná Rusalka). Důležitým momentem ve Dvořákově životě byl umělecký pobyt v USA. Právě tam vznikl Smyčcový kvartet č. 12 F dur, Op. 96 „Americký“. Autor tuto skladbu zkomponoval roku 1893 během letního prázdninového pobytu ve Spillville v Iowě za necelých čtrnáct dnů. Díky nádherným tématům a vnitřní energičnosti se tento kvartet stal jednou z nejhranějších Dvořákových skladeb.
